Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 1 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Využití hodnotících škál na oddělení následné péče
JINDRLOVÁ, Lenka
Současný stav: Hodnotící škály napomáhají sestrám k objektivnímu posouzení zdravotního stavu pacienta. Pomocí hodnotících škál je možné určit oblasti pacientových potřeb a plánovat intervence vedoucí k řešení jeho problémů. Na oddělení následné péče jsou hospitalizováni pacienti po stanovení základní diagnózy a stabilizaci jejich zdravotního stavu. Na tomto oddělení je poskytována ošetřovatelská péče a rehabilitační ošetřovatelství, fyzická a mentální aktivizace, nutriční péče, rehabilitace a odborná ergoterapie (Doležalová, 2011). Cílem výzkumného šetření bylo určit rozsah využití hodnotících škál na oddělení následné péče, popsat obsah jednotlivých hodnotících škál, zjistit názor sester na přínos hodnotících škál pro praxi a vyhodnotit úplnost a komplexnost práce sester s hodnotícími škálami. Metodika a výzkumný soubor: Výzkum byl realizovaná metodou kvalitativního výzkumného šetření provedeného technikami hloubkového rozhovoru, obsahové analýzy hodnotících škál a obsahové analýzy ošetřovatelské dokumentace. Rozhovory byly vedeny s pěti sestrami pracujícími na oddělení následné péče. Obsahová analýza byla zaměřena na 5 hodnotících škál, které sestry využívají při plánování ošetřovatelské péče a 10 vybraných komplexních ošetřovatelských dokumentací. Z výsledků vyplývá, že sestry využívají hodnotící škály Bartelův test základních všedních činností k posouzení soběstačnosti pacienta při vykonávání denních činností. Přepracovaná stupnice Nortonové slouží k určení rizika vzniku dekubitu, Rizikové faktory pádu k identifikaci rizika pádu, Hodnocení nutričního stavu ke stanovení rizika malnutrice a Bolest hodnocení a monitorace. Screening je prováděn u všech pacientů přijatých na oddělení do 24 hodin po příjmu, při změně stavu pacienta a v pravidelných intervalech jednou týdně. Bolest je hodnocena denně. Názor sester je pozitivní na první screening, avšak rescreening hodnotí participantky negativně především u soběstačných pacientů. Výsledky také ukazují, že práce sester s hodnotícími škálami je neúplná a nekomplexní. Bylo zjištěno, že nejsou dodržovány formální náležitosti záznamu, především opravy chybných záznamů, označení všech bodů hodnotících škál a správně sečteny body. K rescreeningu nedochází vždy v pravidelných intervalech a plánování ošetřovatelských intervencí v návaznosti na zjištěná rizika a rescreening jsou nedostatečná. Závěr a využití pro praxi: Výsledky předkládaného kvalitativního výzkumu nemohou být zevšeobecňovány. Pro verifikaci našich závěrů by bylo vhodné realizovat kvantitativní studii, jejíž cíle by bylo na širším souboru uzavřených nebo otevřených ošetřovatelských dokumentací vyhodnotit úplnost a komplexnost vedení hodnotících škál. Vzhledem ke zjištění chybného vyhodnocování hodnotících škál proběhl na Oddělení následné péče odborný seminář, prostřednictvím kterého byly sestry seznámeny s hodnotícími škálami, jejich využitím a prací s nimi. Součástí školení byla i prezentace výsledků výzkumného šetření.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.